Napsali o nás: Farmářské listy ČMSZP

Paní Zemanová: Mě si vlastně zemědělství vybralo samo. Já mám vystudovanou zdravotnickou školu a chtěla jsem se tomuto oboru věnovat. A možná i proto, že jsem z rodiny zemědělců, jsem nepředpokládala, že se budu živit stejně. Ale jablko nepadá daleko od stromu. A jsem tady spokojená, dnes už bych neměnila.

Pan Zeman: Začal jsem podnikat v roce 1992 a to díky tomu, že jsem dostal od otce 24ha půdy. Měli jsme 8 krav, a tak jsme začali na tomto malém statku. Zůstali jsme až do roku 2006. Od pozemkového fondu jsme pak koupili stávající prostory a postupně jsme se rozšiřovali až do dnešních cca 200 ha. Část je naše a část si pronajímáme. Co se týče dobytka, tak nyní máme 60 dojnic + 20 krav bez tržní produkce mléka a také 50 jalovic. K tomu telátka a 2 býky. Mě tato práce vždycky bavila a věděl jsem, že zde chci zůstat.

Jaký byl Váš nejkrásnější či nejpřekvapivější zážitek v práci?

Paní Zemanová: Když se tady večer po práci posadíme a rozhlédneme se kolem, tak to je asi ta největší motivace, proč druhý den vstát a jít dál. I když upřímně, čtvrtá hodina ráno je vždy kritická, i když si na to člověk částečně zvykne. To, co jsme tady vybudovali a stále se snažíme zvelebovat je ten motor, který nás žene dál.

Pan Zeman: Nejkrásnější je, když na jaře vyháníme dobytek na pastvu. Po celé zimě, kdy musí být v chlévech přichází volnost. Je vidět, jak jsou ta zvířata šťastná. Jejich dojivost stoupá každým dnem.

Jak často máte dovolenou?

Paní Zemanová: Dovolenou už teď máme. Na to si asi nemůžu úplně stěžovat. I když ze začátku to tak jednoduché nebylo. Ale to zase byl člověk plný odhodlání a asi ji ani tolik nepotřeboval.

Pan Zeman: Dovolenou máme. Samozřejmě na prvním místě je práce, ale pokud máte dobré a spolehlivé zaměstnance, tak je šance odjet na pár dní si odpočinout. Já stejně nejraději vyrážím do hor na kolo. To je pro mě relax, takový nedělní výlet.

Budete se snažit, aby vaše děti pokračovaly ve Vaší práci?

Paní Zemanová: Možná jedna dcera bude částečně pokračovat. Miluje a věnuje se koním. A asi se v tomto i vidí do budoucna, ale musí si k sobě najít někoho, kdo ji bude pomáhat. V jednom člověku se to nedá zvládnout jak fyzicky ani finančně. Nebudeme je nutit do ničeho. Musí to chtít samy.

Pan Zeman: S tímto naprosto souhlasím se svou ženou. Nebudeme je do ničeho nutit. Každý si musí vybrat svou cestu.

Jak prezentujete svoji farmu?

Paní Zemanová: Prezentace farmy? To je docela úsměvné. Máme sice webové stránky, ale nejsou úplně v ideálním stavu. I přesto, že v dnešní době je trend, aby každý zemědělec nejen vypěstoval, vychoval, ale aby i dále zpracoval a ještě prodal, my touto cestou opravdu jít nechceme. A vlastně i proto se nepotřebujeme zviditelňovat.

Jste v rámci nějaké neziskové organizace členem, která se zabývá zemědělskou tématikou, popřípadě místní akční skupiny? Jste aktivní v této organizaci?

Paní Zemanová: Ano, jsem dosti aktivním členem. V místní MAS působím jako ředitelka. Dále pak působím v krajském vedení MAS a za NS MAS se účastním pracovních skupin jako expert za rezort zemědělství.

ČMSZP jsme nově členem. Ale na druhou stranu jsme vystoupili z agrární komory. A proč? Těch důvodů bylo hodně, ale posledním bylo zvýšení členských poplatků. To byl poslední hřebíček. Jsme v mlékařském družstvu. Ta nám pomáhá, abychom měli stálý odbyt. Ale to už vlastně bude končit. Je mi to líto, ale s mlékem budeme končit. Stalo se nám to finančně nerentabilním. 

Pan Zeman: Mě do kanceláře nikdo nedostane. To vše je na mé manželce.

Co je pro Vás nejtíživějším problém v letošním roce? A stát Vám s tímto problémem pomáhá? 

Pan Zeman: Našim velkým problémem je voda. Málo prší. Máme pozemky rozdělené na 7 pastvin a můžeme tak stáda přemisťovat. I tak ta tráva nestačí dostatečně rychle růst.

V loňském roce byly dotace na sucho, ale bohužel nebyly na dojnice, takže my jsme na ně nedosáhli. Dle mého názoru tato dotace byla nešťastně postavena.

Dojnice přece trpí nejvíce tím, že není voda. Ale dotace na ni zkrátka nebyly vypsány.

Vy jste jedním z ženských hlasů v zemědělství. Je to důležité z Vašeho pohledu?

Nemyslím, že je podstatné, kdo hovoří. Jak žena tak muž, pokud mají zkušenosti v oboru mohou být stejně vyslyšeni. Nemyslím si, že v tomto oboru se dá mluvit o feminismu.

Já chodím do jednání za MAS. Bohužel musím říci, že do dnešní doby nejsou tyto organizace brány příliš vážně. Ale to se snad zlepší. Konkrétně v těchto MAS je hodně žen a to proto, že se jedná hodně o administrativní práci. Je to hodně o vzdělávání lidí. Těch informací je nepřeberné množství a vlastně se v tom nikdo nevyzná. Je zapotřebí, aby byl slyšen hlas lidí z venkova, protože to jsme my, kdo tady žijeme.

My jsme s manželem začínali a sháněli peníze přes dotace. A s radostí mohu říci, že všechny naše projekty – žádosti o dotace byly úspěšné. Ale musíme vždy přemýšlet na co a kdy jsou vypsané. Musíme se vždy časově přizpůsobit. Například teď budeme využívat dotaci na traktor. Ale na to jsme čekali dva roky. Bylo by zbytečné koupit traktor v jiný čas, když ty dotace nejsou vypsány. A tak pokaždé přemýšlíme nad tím, co je pro nás v danou dobu priorita a zda je pro nás výhodné o dotace zažádat.

V jakém rozsahu se zabýváte BIO zemědělstvím?

Paní Zemanová: Když jsme začínali v roce 2000, tak jsme neměli peníze. A jelikož základní princip ekologie je využití vlastních zdrojů, tak jsme si řekli, že proč ne. To je vlastně dobrá cesta, kterou jsme se chtěli vydat. A dalším důvodem byly peníze, ty jsme investovali do nákupu polností a zvířat. A na chemické přípravky nezbývalo, takže nám to vlastně i usnadnilo rozhodování, zda začít v ekologickém provozu podnikat. 

Jediný problém v té době byl, že ekologové chtěli hodně papírů. Na druhou stranu až do dnešní doby nepřibývají žádné. Takže jsme si na to zvykli a už nás to netrápí.

Nový zákon o ekologii – má přinést nějaké novinky. Obáváte se jich?

Paní Zemanová: Tak toto bude možná první větší změna za dvacet let. Oproti konvenčnímu zemědělství ty změny jsou stále malé. Konvenčním zemědělcům se stále mnohé mění a papírů přibývá.  U nás se maximálně něco obmění, ale nepřibude.